Su búsqueda
Resultados 3 recursos
-
The article presents an overview of important knowledge regarding metacognition and its relation to exceptional giftedness. Basic aspects of metacognition are defined and briefly described in accordance with the historical development and current notions of this construct. The following text deals with how much gifted children differ from typical population in particular aspects of metacognition (declarative, procedural, etc.). Part of the article is dedicated to a concise delimitation of exceptional giftedness, mainly in view of the shift in expert opinions concerning the nature of this construct: from the classic Terman's conception, in which giftedness was defined solely as based on exceptional results in standardized IQ tests, to more modern approaches, which take into account also other cognitive achievements, and to a certain extent even non-intellectual factors such as motivation or creativity. The next part of the study therefore focuses on the significance of metacognition for giftedness viewed as “developing expertise”, which is the conception associated mainly with R. Sternberg. Finally, there is an outline of some implications for assessment and for psycho-educational practice. (PsycInfo Database Record (c) 2022 APA, all rights reserved) (Source: journal abstract) Resumen en idioma originalČlánek přináší přehled významných poznatků týkajících se metakognice a jejího vztahu k mimořádnému nadání. Vymezeny a stručně popsány jsou základní aspekty metakognice, v souladu s historickým vývojem i s aktuálním pojetím tohoto konstruktu. Následně se text zabývá tím, nakolik se podle reprezentativních zahraničních empirických výzkumů v jednotlivých aspektech metakognice (deklarativních, procedurálních aj.) odlišují nadané děti od běžné populace. Část článku je věnována i stručnému vymeze ní mimořádného nadání, zejména s ohledem na posun v odborných názorech na povahu tohoto konstruktu: od klasického Termanova pojetí, v němž bylo nadání definováno výhradně na základě mimořádných výsledků dosažených ve standardizovaných inteligenčních testech, k modernějším přístupům, které zohledňují i jiné kognitivní výkony a do jisté míry i mimointelektové faktory, jakými jsou motivace či tvořivost. Další část studie je proto zaměřena na význam metakognice pro nadání chápané jako „rozvíjející se expertnost“, což je pojetí spojené zejména se jménem R. Sternberga. Na závěr jsou shrnuty některé implikace pro diagnostiku a pedagogicko- psychologickou praxi. (PsycInfo Database Record (c) 2022 APA, all rights reserved) (Source: journal abstract)
-
The study brings first empirical experience with the diagnostic use of the Czech adaptation of the international method called Woodcock-Johnson International Edition (WJ IE COG, Ruef, Furman, Muñoz-Sandoval, 2006). It is a first standardised cognitive battery in the Czech Republic that has adopted Cattell-Horn-Carroll new internationally acknowledged hierarchical model of cognitive abilities. The method was applied to a research sample (N =118) of extraordinarily gifted individuals with and without dyslexia. The authors point out some important findings concerning especially issues of determining an appropriate criterion to identify giftedness in a group of gifted students and students with dyslexia. It shows that in case of this group of individuals it is impossible to derive the giftedness criterion only from the global IQ but it is necessary to analyse also wider factors of abilities or also abilities measured by the method themselves. themselves. Primary diagnostic attention needs to be paid particularly to the Thinking ability factor and Verbal ability factor. Performance in the so-called Cognitive efficiency factor may be significantly harmed by a learning disability. Moreover, the study also tries to compare the achieved performance profile in the given method in the examined groups of gifted probands with a performance profile of intellectually gifted students obtained by administering a more extensive American version of the test published recently. (PsycINFO Database Record (c) 2016 APA, all rights reserved) (Source: journal abstract)
-
Objectives: The aims of the present study were to (a) examine the effect of intellectual giftedness and the level of mathematical abilities on the Rey-Osterrieth Complex Figure (ROCF) and (b) compare two scoring systems used for ROCF. Sample and setting: The participants were 156 children (71 girls and 85 boys) of the third to fifth grades in elementary school, 49 of whom had been diagnosed as intellectually gifted before the research had started. Participants completed the Test for Identifications of Mathematical Giftedness (TIM) and copy, immediate recall and 15-minute delayed recall trials of the Rey-Osterrieth Complex Figure; the drawing procedure was constantly video recorded. Statistical analysis: Multiple linear regression and ordinal logistic regression were used to examine the effect of intellectual and mathematical giftedness on the ROCF scores depending on the type of the dependent variable—quantitative or qualitative ROCF scores. The effect of age and specific learning disabilities were analysed by regression analysis. Results: Intellectual giftedness and the level of mathematical abilities were moderately correlated with quantitative ROKF scores. According to these results, the authors recommend taking into account the intelligence effect while using the ROCF. On the other hand, they do not recommend using ROCF for diagnostics of intellectual and mathematical giftedness due to the small explained variances. (PsycINFO Database Record (c) 2017 APA, all rights reserved) (Source: journal abstract) Resumen en idioma originalCíle: Cílem studie bylo prozkoumat vliv rozumového nadání a úrovně matematických schopností na kvantitativní a kvalitativní skóry Reyovy-Osterriethovy komplexní figury (ROKF). Vedlejším cílem bylo porovnat dva využité skórovací systémy pro ROKF. Výzkumný soubor a metoda: Data byla získána na souboru 156 žáků (71 dívek a 85 chlapců) z třetích až pátých ročníků základních škol, z nichž 49 dětí bylo před započetím výzkumu diagnostikováno jako rozumově nadaných. Všem byl zadán Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice (TIM) a Reyova-Osterriethova komplexní figura—kopie, okamžitá reprodukce zpaměti a oddálená reprodukce zpaměti po 15 minutách, přičemž postup kresby byl vždy zaznamenáván na videokameru. Statistická analýza: Pro zjištění vlivu rozumového a matematického nadání na skóry ROKF byla použita lineární a ordinální logistická regrese v závislosti na typu závislé proměnné—kvantitativní či kvalitativní skóry ROKF. V modelech byl kontrolován vliv věku a specifických poruch učení. Výsledky: Rozumové nadání i úroveň matematických schopností středně silně souvisely s kvantitativními skóry ROKF. Na základě těchto výsledků autoři doporučují při použití ROKF brát ohled na souvislost příslušných skórů s inteligencí. Naopak nedoporučují používat ROKF k diagnostice rozumového či matematického nadání vzhledem k malému vysvětlenému rozptylu. Limity studie: Mezi limity studie patří málo jasná obsahová validita Testu pro identifikaci nadání v matematice a vysoký výskyt dětí s dvojí výjimečností ve výzkumném souboru. (PsycINFO Database Record (c) 2017 APA, all rights reserved) (Source: journal abstract)
Explorar
Tipo de recurso
- Journal Article (3)